Krize moderního člověka tu zůstane.Často skýcháváme slovo krize. Nejčastěji finanční. Jakmile se k tomu přidá osobní krize, je zcela namístě si uvědomovat, že člověk není načlověk a týkají se ho problémy. Někdo radši zavře oči, jiný je rád, kyž se vpustí čerstvý vzduch.Uroveň života nemůže být vždy vysoká. Hmatatelně máme docela rozdíly v naplňování potřeb. Už to vypadá jako kolektivní úpadek, kdy se marně čeká na záchranu. Proč hrozí krach větší časti vyspělého světa? Asi proto, že nastal čas veřejné deziluze a že lidé jsou pod tlakem v naplňování kapitálu. Teorie, že lidstvo prožilo celý cyklus evoluce, je hloupá. Jestli nějaká skupina dělá anarchii, tak zase musí nějaká skupina naopak sloužit. Kontrapunkty světa se musí uchopit do vyvážené roviny. Tady je prostor pro otevřenou hospodářskou kulturu.