Premysl | společnost

Když počkáš 10 minut, tak budeš mít 10 mega. Ale musíš svoji duši upsat mě dáblovi! Já tě nebudu v ničem omezovat. Dělej si co chceš jen nevzívej boha, aby ti odpustil. Svět je celý tvůj. Můžeš si tu vládnout, jak ty myslíš. Žádný život ti nebude drahý. Jsi vyvolen, aby se ti všichni poklonili. Tvá moc nezná mezí. Už máš plno sloužících a čekají tě zlaté časy. Já dábel tě můžu ale kdykoliv zarazit. Znám velmi dobře hranice, které jsem ti dal a mám tě v hrsti. Ty jsi souhlasil v mém jménu, že jsi můj vazal. Brány světa jsem to otevřel a ty jsi teď zavázán peklu. Dal jsem ti svět k užitku, ale znám hodinu, kdy budeš sloužit mě. Moc světa je nic proti silám pekelným. Budeš nazýván pánem, ale já jsem pánem tvé duše, tvého vědomí. Jakmile přestaneš plnit svoji roli, tak tě pohltí peklo. Bez okolká a výmluv jsi poslušný satanovi. Tečka.

Krize moderního člověka tu zůstane.Často skýcháváme slovo krize. Nejčastěji finanční. Jakmile se k tomu přidá osobní krize, je zcela namístě si uvědomovat, že člověk není načlověk a týkají se ho problémy. Někdo radši zavře oči, jiný je rád, kyž se vpustí čerstvý vzduch.Uroveň života nemůže být vždy vysoká. Hmatatelně máme docela rozdíly v naplňování potřeb. Už to vypadá jako kolektivní úpadek, kdy se marně čeká na záchranu. Proč hrozí krach větší časti vyspělého světa? Asi proto, že nastal čas veřejné deziluze a že lidé jsou pod tlakem v naplňování kapitálu. Teorie, že lidstvo prožilo celý cyklus evoluce, je hloupá. Jestli nějaká skupina dělá anarchii, tak zase musí nějaká skupina naopak sloužit. Kontrapunkty světa se musí uchopit do vyvážené roviny. Tady je prostor pro otevřenou hospodářskou kulturu.

Hledáme lásku za všema materiálníma hodnotama je vidět láska. Co víme o lásce? Tušíme a doufáme, že milovat je na prvním místě všech činností. Ale jako lidi to chápeme nedostatečně. Rozumíme-li nějak vztahu mezi mužem a ženou, chceme to mít zaručené. Tisíce let máme své nepochopení. Díky bohu se nám podařilo přežít celkem obstojně. Láska dává bez řečí srdce jako hlavní chod k sebeurčení. Buď lidství uznáme nebo popřeme. Za základ civilizace bereme vývoj. to, že potujeme od něčeho k něčemu. Vývoj hledá způsobpřírodních zakonitostí v rámci příležitostí. Materie může život usnadnít, ale člověk je uspořádán k projevování citu. Ladit sociálno do hodnotných sfér.

Nesklouzněte k nečinnosti, ať se k vám nedostane stav, kdy na vás útočí brány pekelné! To je citát Karla IV. Myslím, že peklo je jako zlo. Ale ta nečinnost je problematická. V dnešní postmoderní době, kde nám výdobytky civilizace ulehčili život, nemá někdo potřebu aktivní činnosti, aniž by pocítil zmatek. Kolik obézních lidí se ocitá ve vakuu. Přestože dnes je povoleno hodně, tak lidem to neulehčilo. I ta hloupá nečinnost se nedá vykořenit... Těžko mluvit za důchodce, ale sdílená nečinnost je lepší než samotářská práce. Pouhé přesvědčení o zlu, nám nestačí mu zabránit. A tak volte raději andělské rozjímání..

Armáda, ta silová páka při prosazení zájmů. Vojenská, politická, sportovní a pracující armády mají podíl na situaci ve státě. Hierarchie postu udílí pravidla komunikace. To skupina pak překračuje hranice. Jelikož skladba těchto skupin bývá různá, tlak společenství se ventiluje v duchovnu. Člověk se ztotožňuje s kulturou a postoj té které armády je důležitý. Takže pouhá odchylka nebo až těžké vyloučení člověka degeneruje. Odpadlíci se mění v radikály a to, že není jistota další armády, tak chtějí převrat. Poté přijde Hemingway a řekne sbohem armádo! Proto v klidu a míru dělat kroky a poté se nasytit tím, co mám bůh poskytne.

Kdyby se udělala kampaň za důstojný život, tak by neměly chybět široké vrstvy obyvatel. To jak podpořit lepší náladu, by muselo dát hrsti jak citu, tak vztahů. Občas si řekneme, že je to k nevydržení.. My nevíme, jak potom reagovat. Výkony, z pohledu teatrálního, jsou dnes pro znuděného diváka zavrženíhodné. Úzká vazba mezi lidem a medií nezaručuje nic. Hrozící krize medií však dělá nepokoj a běs u provozovatelích. Státní podniky si žádají stabilitu. Na co ale čekají širší masy lidí? Na odměny z frustrace... Na zájmu a obdivu kolemjdoucích... Na zážitky, které se zapamatují... Říct, nebát se, je fráze. Základ k tomu, že je fajn, patří všelicos. Hleďte, že rozkoly v sítích reality a virtuality píší dualitu člověka. Pak už by měla kampaň název Dejte nám pevné zdraví. To přání, že máme zájem o nás, je pro každého vítána. Jen nepodlehnout lži a dál jistit dobrou hodnotnost.

O zemi toho víme tak málo, že nám jakse ujíží pod nohama. Země vydala tolik bohatství pro člověka, že by ji on ted měl oplácet. Země se dost pozměnila. To jen člověk na ni nechal kalněhořkou stopu. Celá strukturální planeta a její okolí se může vzepřít! Nejvíce zpráv o ní nám udělal chaos. Země se nemohla přizpůsobit lidem. Naše planeta vznikla a to, co zakouší v novověku ji zrovna neuchránilo. Stratosféra a biosféra se ukazují jako tikající poplach. Vědci říkají, že můžeme být klidní... Panenská příroda zmizela, hydrosféra se změnila, tak hodně velké změny civilizace napáchala!

starší články

vypnout mobilní verzi